3. Kapitola

8. června 2013 v 16:29 | Buffy |  Wolfia

Zatímco byl Makoto skrytý ve stínu lesa blízko hradu, Takeru se k večeru probral. Všiml si, že u mříží stojí dva vojáci. Něco si mezi sebou říkali, ale když uviděli, že je vězeň vzhůru, raději zmlkli. Přemýšleli, jestli jim rozumí.
" Dones mu něco k žrádlu, aby nezdechnul hlady."
" Proč bych pro to měl jít já?"
" Jsem tvůj nadřízený, takže neodmlouvej a běž!"
" Fajn"
Mladší ze stráží někam odešel, zatímco ten starší přišel blíž ke mřížím. Jejich pohledy se setkali.
" Hej ty…Umíš vůbec mluvit?"
Takeru mu neodpověděl. Nehodlal se s ním bavit. Ať si o něm říkají, co chtějí. Třeba bude lepší, když si budou myslet, že neumí mluvit. Pokud si budou myslet, že je nějaký nevzdělaný netvor, mohl by to pak využit k tomu, aby utekl. Nakonec se rozhodl, že m na odpověď zavrčí. K jeho překvapení mu na to strážný skočil.
" Tahat do hradu takovou špínu. Tse"
Strážný se znovu od mříži odtáhnul a opřel se o zeď. Nespouštěl vězně z očí. Jako by čekal, kdy se zvedne a pokusí utéct. Takerua to hodně znervózňovalo a nedařilo se mu ani ho ignorovat. Pořád cítil na sobě ten jeho pohled. Zavřel znovu oči a přemýšlel nad tím, co s ním asi budou dělat. Po chvilce se vrátil mladší strážný, nesl tácek s jídlem. Druhý strážný vytáhl klíče, odemkl celu a pro jistotu vytáhl meč, kdyby se chtěl vězeň rvát. Pomalu oba k němu přešli, ale Takeru jen otevřel oči a podíval se na ně. Nejevil známky odporu, proto přišli až k němu. Starší dal otrokovi meč ke krku, zatímco mladší z těch dvou dal tác před vězně. Michael, strážný z mečem, si k vězni klekl a podíval se mu pořádně do očí. Mladík sjel vězně pohledem
" Zvláštní tvor. Člověk, který se umí měnit na vlka."
" Něčemu takovému se říká vlkodlak, ale podle mě tohle vlkodlak není. Možná proto ho tu mají, aby zjistili co je to zač"
Lyon, ten mladší z dvojice, zajel prsty do svých krátkých zrzavých vlasů. Nikdy o takovém tvorovi, jako je vlkodlak, neslyšel. Pozorně se na muže podíval a ten mu pohled oplatil. Kluka zarazili jeho rudé oči. Raději o krok couvl. Michael si toho všiml a zasmál se.
" Proč se bojíš, pískle? Jediný pohyb a měl by po hlavě"
" I tak…Ty jeho oči jsou děšivé.."
" Děsivé jo? Jsou normální"
I tak to staršímu strážnému nedalo a musel se do těch očí podívat. Byli opravdu zajímavé a hlavně v nich šla poznat divokost. Když se díval do těch očí, měl chuť si tohohle muže, nebo snad zvíře, ochočit. Chytl ho za obojek, odtáhl meč a přiblížil si ho blíže k obličeji. Takeru na něj něco zavrčel, ale jinak byl zatím poslušný, jelikož s tím jak byl zraněný by se moc neubránil. Maximálně by si ještě více ublížil. Ještě chvilku si hleděli do očí, dokud strážný nepustil obojek a nepostavil se. Lyon pochopil, že má odejit první, jelikož si chce druhý muž pohlídat tu bestii, aby se o něco nepokusila. Jakmile byl venku, druhý se vydal za ním. Takeru se o nic nepokusil, dokud se nezavřeli dveře cely. Chvilku přemyšlel, že nemůže jíst jako člověk, jinak by poznali, že není tak blby a divoky jak si myslí. Vrhl se na jídlo jako nějáké divoké zvíře po své kořisti. Jak po očku poznal ti dva na to opravdu skočili, že je jen divoké zvíře. Ten starší se jen zasmál. Poté oba strážní opustili žalář. Když už byl uplně o samotě, sedl si jako civilizovaný člověk a pomalu se pustil do kaše a jednoho krajíce chleba. Znovu se ponořil do myšlenek nad Makotem. Hodně ho štvalo, že neví co s ním je. Co když ho také chytili. Nebo hůř, co když ho zabili. Ve vsteku hodil s prázdnou miskou od kaše. Ta narazila do zdi, jelikož byla z keramiky roztříštila se na několik malinkých kousíčků. Čekal, že ten hluk přiláká strážné, ale nepřišli. Opřel se zády. Náhle se mu do mysli vkradla vzpomínka s jeho setkání se starším strážcem. Původně si myslel, že jsou jeho oči černé jako noc, ale když na sebe hleděli z blízky pár centimentrů, všiml si že jsou hodně tmavě hnědé. Navíc ty jeho blonďaté vlasy, které i v jeho letech byli nádherné. Skoro až bílé. Odhadoval mu, že mu bude kolem 35. Navíc na něm šlo poznat, že je udatný bojovník, který prošel už mnoha bitvami. Musel uznat, že mu docela padl do oka. S takovýmto mužem by se rád utkal v boji jeden na jednoho. Musel se nad těmito novými myšlenkami pousmát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama