Září 2011

Ztracené dítě 3.část

26. září 2011 v 18:02 | Penny
Uběhlo pár týdnů co to takhle šlo dokola. Avšak jedna věc se změnila. Alois a Mytsuomi se do sebe zamilovali. Naštěstí se o tom Sirius nedozvěděl. Jeho k dívce, něco poutalo. Jeho k dívce, něco poutalo. Nedokázal však říct co. Ale začínalo mu být divné, že Alois začíná být déle a déle s Mytsu a zanedbával povinnosti. Proto se rozhodl si ho zavolat. Trvalo celkem dlouho, než tam přišel.
" No konečně, Aloisi , Kde si se tak dlouho flákal?" zabručel a dělal že o ničem neví, jako vždy.
" Promiňte….Trochu jsem se zamotal do práce." Zalhal přesvědčivě, ale Nejvyšší démonů věděl své.
" Dneska pustíš Mytsu z vězení, začne tu pracovat jako služka"
" Dobře" Alois měl i neměl radost. Byl rád za to že nebude muset být v té zimě a tmě. Dostane pořádné jídlo a bude mít vlastní pokoj. Ale nelíbilo se mu, že bude sloužit jako služka. Odešel aby démonku připravil. Sešel za ní, otevřel mříž a řekl jí tu novinu. Dívka se usmála. Vyšla ven z vězení a Alois za ní zavřel mříž. Obejmula ho a políbila.
" Myslíš že je dobrý nápad mě pouštět?....Blíži se úplněk.."
" To už není můj problém " oplatil jí polibek. Vyšli ven a Mytsuomi si teprve ted uvědomila že byla celou dobu ve sklepě. Málem jí oslepilo oslepilo světlo. Tolik týdnů bez světla. Už si na tu tmu tak zvykla. Alois jí vedl do jejího nového pokoje. Když otevřel dveře, Mytsu byla ohromená. Uplně si ten pokoj zamilovala. Vešla do něj a podívala se na Aloise, který do pokoje vešel také. Pochopitelně za sebou zavřel dveře.
" Potom ti přinesu oblečení" řekl polo naštvaně a polo smutně.
" Tebe štve že budu služka?"
" Jo..ty jsi tak ponižující práci nezaslužíš!" zatnul ruku v pěst.
" Netrap se tím" políbila ho a objala. " Mě to nevadí"
" Jsi moc nádherná a milá na to,aby si dělala děvku." Pohladil jí po vlasech. " Teď můžeš utéct."
" Ne…Za prvé nemám kam jít a za druhé určitě by za to potrestali tebe. Nikam nejdu. Zvládnu to když tě tu mám."
" Tak teda dobře…Stejně byc bez tebe nedokázal být." Pousmál se a pomalu jí vyslékal.

Ztracené dítě 2.část

26. září 2011 v 18:02 | Penny
Trvalo to pár hodin než se oba úplně unavili. Muž odešel a nechal tam dívku jen tak. Ani pouta jí nesundal. Mytsu ztratila hodně krve, takže potřebovala jít na lov. Jenže když byla pod zámkem neměla šanci. Seděla tam v koutě. Ani okno tam nebylo. Byla v naprosté tmě. V tom uslyšela na schodech kroky. Bála se že je to zase on. Ale u mříži se nakonec objevil nějaký mladík. Otevřel a vešel dovnitř. Dívka se už na něj nepodívala.
" Jsi v pořádku?" jeho hlas byl tak uklidňující.
" Ne" šeptla tiše. Věděl čeho je schopná. Klekl si k ní a vytáhl měch s krví.
" Tady, napíj se" dal jí měch co nejblíže. Chtěla protestovat, ale když ucítila pach krve okamžitě se k měchu natáhla. Když jí to kluk dal k puse, okamžitě začala pít. Překvapilo jí,že je ještě teplá, ale poznala že to není lidská krev. Když dopila trochu se uklidnila.
" Promiň, je to jen prasečí krev."
" To nevadí….Aspoň něco."
" Přinesl jsem ti něco na oblečení." Dal k ní krásné šaty.
" Není to jedno?...Stejně je zase roztrhá"
" Nemůžeš tady být jen nahá…zmrzla by jsi" v ruce rozdrtil její pouta, aby se mohla převléct. Chtěla se po něm vrhnout a vysát mu všechnu krev z těla, ale zůstala klidná a začala se oblékat. Mladík se postavil a chtěl jít pryč.
" Počkej" zastavila ho. " Chci slyšet tvé jméno…Prosím"
" Jsem Alois…Už musím jít, Sirius mě potřebuje"
" Děkuji ti" usmála se. Démon jí úsměv oplatil a zamkl. Dívka ho ještě chvilku pozorovala dokud nezmizel na schodech.

Ztracené dítě 1.část

26. září 2011 v 18:01 | Mytsuomi
Mladou dívku hodili do vězení. Byla pevně spoutaná, tak se nemohla bránit. Každý v zemi o téhle dívce věděl. Byla z části vlkodlak, upír a démon. Každý jí obdivoval. Jako jediná přežila DNA vlkodlaka a upíra zároveň. Každý věděl, že se ty rasy nesnáší a to se odráží v jejich genech. Avšak byla to jen legenda, ale teď se jí poprvé povedlo polapit. Její vlastní přítel jí zradil. Zajal jí ve chvíli, kdy to nečekala. Začal jí prodávat jako otroka a cena se vyšplhala hodně vysoko, ale nakonec všichni ustoupili, když přišla jedna osoba. Koupil si jí jeden Lord. Sám Lord byl démonem, ale ne ledajakým. Byl to Nejvyšší démonů. Jeho jméno bylo Maxim Akim Sirius. Dívka však záhadného kupce neznala, i když byla zrozená jako démon. V životě sloužila jen jedinému člověku a ten byl upír. Upír co jí proměnil na svůj druh a pak bezcitně prodal. Teď čekala v chladném žaláři jen v kimonu, které už nebylo čistě bílé. Všude byli skvrny od bláta a krve. Trochu více se klepala zimou. Chtěla se proměnit do démoni podoby, ale byla na to moc utahaná. Na vlkodlačí potřebovala úplněk. Přitáhla se k rohu a nějak se snažila zahřát. Bylo to však těžké, když měla ruce spoutané za zády. Klepala se jak ratlík. Doufala že už to nebude horší. Ve chvíli kdy se otevřeli dveře uvědomila si, že to zakřikla. Do vězení vstoupil Lord. Sešel ze schodů, přešel k mřížím a pozoroval jí. Raději se na něj ani nedívala. Bála se ho. Nevěděla co čekat. Jestli bude hodný nebo zlý. Jestli se k ní bude chovat slušně nebo jí bude mučit. Démon zasunul klíč do zámku. Když dívka uslyšela cvaknutí zámku, přitiskla se více ke zdi. Sirius vešel dovnitř a za sebou zase zamkl. Přešel k dívce a klekl si před ní. Když se na nj dívka pohledem otočila, aby si ho prohlédla, zadíval se do jejich rudých očí. Mytsuomi uhnula pohledem. Strašně se ho bála a on to cítil. Docela ho to potěšilo. Chytl jí za bradu a otočil její pohled na sebe.
" Jak se jmenuješ?" Věděl kdo to je, ale chtěl to slyšet přímo od ní. Jeho hlas byl tak temný,že se ho démonka začala bát ještě víc.
" M-My-Mytsuomi" vydala ze sebe ztěžka. Démon se zamyslel. Drápy jí roztrhl obvazy na hrudi a strhl i kus kimona. Dívka zrudla. Sirius však zjistil co chtěl. Pod obvazy se opravdu skrývali pečetě. Pak ho překvapilo její nádherné tělo. Přes obvazy to nešlo poznat. Přejel jí lehce drápy od krku až po břicho. Za drápy se táhli malé rudé čáry. Dívka sýkla bolestí a měla ublížený pohled. To se muži líbilo. Když jí chtěl udělat rýhy na obličeji, instinktivně hryzla. Avšak okamžitě ho pustila, sklopila hlavu a roztřásla se víc, ale ne zimou. Ted už se opravdu bála. S velkým překvapením se věznitel začal smát. Mytsu by nejraději utekla. Jeho smích byl tak děsivý. Nejvyšší chytl zbytek kimona a rozerval ho. Dívce stekly slzy. Byla teď úplně nahá. Démon jí chytl pod krkem a hodil na zem tak, aby ležela na břiše. Čekala že s temnoty vyjde člověk, ale mýlila se. Vyšel z ní démon. Na sobě měl jen šedý plášť a na hlavě lebku nějakého draka a kápy. Naklonil se nad ní a silně se jí zakousl do ramene,aby jí oplatil její kousanec. Demonka zakňučela bolestí. Pak se znovu změnil na člověka. Dívce bylo jasné, co bude následovat.